1. kolo playoff: Vyhlídky jsou vyrovnané
Po dvou letech se Chicago Blackhawks a St. Louis Blues střetnou v prvním kole playoff. Týmy se opět nachází ve stejném postavení, tedy 2. a 3. týmu Centrální divize a na domácím ledě začnou opět Blues. Jasného favorita tato série stejně jako před dvěma lety nemá. Oba celky mají celkem vyrovnanou bilanci jak ve vzájemných zápasech, tak i v celé základní části. Oba celky byly navíc v závěru základní částí velmi produktivní, když Blues nastříleli v posledních 5 utkáních základní části 18 branek, Blackhawks dokonce 22. „Tohle jsou teprve utkání, ve kterých o něco jde. Je to příležitost, kterou nehodláme zahodit. Myslím, že jsme všichni už zapomněli na loňský rok a teď bychom nechtěli sedět doma a koukat se, jak ostatní hrají o to, co považujeme za své,“ říká kapitán Toews.
V tabulce Centrální divize dělily oba celky pouhé 4 body, Blues nasbírali 107 bodů, Blackhawks 103 bodů a tedy jen o 2 výhry méně. Rozdíl ve skóre měli Blackhawks lepší o 3 góly, když měli aktivní bilanci 26 gólů (235:209) oproti 23 Blues (224:201). Na domácím ledě měli o 2 výhry lepší bilanci Blackhawks (26 výher), venku naopak o 4 výhry byli lepší Blues (25 výher).
V historii se doposud v playoff oba celky utkaly v 11 sériích. První série se odehrála 6 let od vstupu St. Louis do NHL v roce 1973, kdy Blackhawks vyhráli 1. kolo playoff 4:1 na zápasy. V roce 1980 vyhráli Blackhawks opět hladce v 1. kole 3:0 na zápasy. V roce 1982 ve 2. kole vyhráli Blackhawks 4:2 na zápasy a hned další rok v 1. kole 3:1 na zápasy. Blues poprvé v sérii proti Blackhawks uspěli v roce 1988, když Blackhawks porazili 4:1 ve 2. kole. Blackhawks však soupeři porážku brzy oplatili, když je v letech 1989 a 1990 pokaždé porazili ve 2. kole (4:1 a 4:3 na zápasy). Další výhra Blackhawks v sérii nad Blues se datuje do roku 1992, kdy Blues porazili 4:2 v 1. kole a následně dokráčeli až do finále Stanley Cupu, kde prohráli s Pittsburghem. Další 2 série mezi těmito kluby potom opanovalo St. Louis, když v roce 1993 a 2002 vyprovodilo Chicago z playoff v 1. kole 4:0 a 4:1 na zápasy.
Poslední série mezi oběma celky se odehrála před 2 lety a s Blackhawks to po 2 utkáních v St. Louis nevypadalo dobře, když prohrávali 0:2 a navíc kvůli faulu Brenta Seabrooka na Backese přišli o svého obránce na 3 zápasy kvůli distanci. Ve 3. utkání ovšem Corey Crawford vychytal nulu (2:0) a ve 4. utkání zařídil vyrovnání série Patrick Kane v prodloužení (4:3). Hned v dalším utkání získal vedení Blackhawks Toews, který rozhodl prodloužení, a v 6. utkání Chicago nedalo St. Louis šanci a zvítězilo 5:1. Celkový stav na vyhrané série je pro Blackhawks velmi příznivý 8:3.
V letošní sezoně se oba týmy utkaly celkem 5×. Blackhawks vyhráli 2 zápasy v základní hrací době (2:4 a 2:0), Blues se z vítězství radovali 3×, ale pokaždé až po základní hrací době (5:6p, 3:2n, 1:2p) Obě prodloužení rozhodl gólem Tarasenko. Celkové skóre tak vypovídá ve prospěch Blackhawks 14:12 (bez započtení nájezdu). Poměr střel 155:150 a vyhraná vhazování 160:148, oboje ve prospěch Blackhawks.
Nejproduktivnějším hráčem na straně Blackhawks v sérii utkání základní části byl Patrick Kane, který si připsal 5 bodů (2+3). Dále byl Teuvo Teravainen se 4 body (1+3) a po třech bodech nasbírali Panarin, Shaw (2+1) van Reimsdyk a Toews (1+2). Na straně Blues se bodově nejvíce dařilo Tarasenkovi, který byl nejproduktivnějším hráčem série i nejlepším střelcem (5+2), následovaný se 4 body (2+2) ve 4 zápasech Steenem a po 3 bodech si připsali Pietrangelo Shattenkirk (0+3), Backes (2+1) a Fabbri (1+2).
V sérii se představili také 4 brankáři. Corey Crawford nastoupil do 4 zápasů a měl bilanci 2-0-2, 1 čisté konto, průměr 2,42 branky na zápas a úspěšnost 91,3% (kryl 105 střel ze 115). Darling chytal v 1 utkání, v němž si připsal porážku v prodloužení a inkasoval 2 góly z 35 střel (úspěšnost 94,3%). V dresu Blues v sérii 3x začal utkání Elliott (1x ale nedokončil) a měl bilanci 1-1-0 s průměrem 3,03 branky na zápas a úspěšností zákroků 89,2%. Allen začal ve 2 utkáních, ale připsal si záznam za utkání, ve kterém střídal a Blues ho dokázali otočit, takže měl bilanci 2-1-0 s průměrem 2,11 a úspěšností 93,3%.
„To bylo nejtěžší a kdybychom neměli tak zkušené trenéry, asi by nás to srazilo, tak jako se to stalo jiným týmům,“ pověděl kouč Blues Ken Hitchcock k sérii zranění důležitých hráčů, se kterými se St. Louis muselo letos vypořádat. „Projevila se naše zkušenost, když jsme věděli, jak zvládnout zápasy, ve kterých vstřelíte jen jednu nebo dvě branky. Bodovali jsme v utkáních, kdy jsme nebyli lepší než soupeř a přesto věděli jak na to. Z toho mám největší radost a proto jsem na trenéry i hráče hrdý, že jsme i přes starosti se zraněními klíčových hráčů dokázali vyhrávat zápasy, ve kterých se to ostatním mužstvům nedařilo.“
„Jsou samozřejmě jedním z nejlepších týmů v soutěži za poslední dobu, minulé dva roky se jim dařilo v základní části, takže teď budou určitě chtít dojít v playoff daleko,“ vyjádřil se obránce Niklas Hjalmarsson. „Jenže my se budeme snažit a uděláme všechno pro to, abychom jim v tom zabránili. Kvůli tomuhle hrajeme. Účast v playoff není nikdy jistá předem. Nikdy nevíte, kdy v playoff znovu nastoupíte, můžete být vyměněný nebo prostě nepostoupíte. Nevím, jestli tohle třeba není naposledy, co jdu do playoff, podle toho k tomu musíte přistupovat. Vždycky chcete být v playoff úspěšní a vítězit, protože vážně nevíte, jestli dostanete nějakou další šanci.“
„Nezapomínejte, kolik zápasů jsme za poslední dobu odehráli,“ doplňuje kapitán Jonathan Toews. „Tohle jsou teprve utkání, ve kterých o něco jde. Je to příležitost, kterou nehodláme zahodit. Nikdy není dopředu jasné, že se dostanete do playoff, to je třeba si odpracovat. Tuhle možnost už třeba mít nebudeme, proto k tomu všemu přistupujeme s čistým štítem a začínáme zase od začátku. Myslím, že jsme všichni už zapomněli na loňský rok a teď bychom nechtěli sedět doma a koukat se, jak ostatní hrají o to, co považujeme za své. Na minulém roce už nesejde, teď je zase na čase vyhrát každý další zápas a o motivaci proto nouzi nemáme.“
Tak jako každou sérii, i tu podle očekávání vyrovnanou a dramatickou mezi Chicagem a St. Louis by měly rozhodovat výkony brankářů, přesilovky a střelecké schopnosti lídrů v rozhodujících momentech. Blackhawks mají ve své sestavě celou řadu otazníků a každým rokem se zvyšuje šance, že nedostatky ve své hře, tak jak se ukázalo v základní části, nedokážou včas zahladit nebo nahradit jinou činností. Touha po postupu však začíná a končí v brance, v útoku má Chicago dostatek šikovných hokejistů na to, aby se vždy alespoň někteří dokázali prosadit a přestože mužstvu schází jeden kvalitní obránce do druhé pětky, těžko hledat lepší elitní trojici než jsou Keith, Seabrook a Hjalmarsson.
Chicagská obrana má totiž rezervy (na branku Hawks letos letělo větší množství střeleckých pokusů než bývalo zvykem), které bude jejich soupeř chtít využít tím spíš, že má tři velmi dobré a vyrovnané útoky. A pokud se bude mezi střelce pravidelně zapisovat jen Anisimovova formace (tak jako se letos dělo až příliš často), budou mít Blackhawks problém, který může vyřešit pouze Crawford.
„Cítil jsem trochu rezervy, ale asi šlo jen o to, že některé situace prostě v tréninku nenacvičíte,“ vrací se Corey Crawford k poslednímu utkání s Blue Jacktes. „Úplně top forma to rozhodně nebyla, jen bylo fajn se vrátit zase zpátky na led. Trénink byl dneska super, mám z toho dobrý dojem a pro první střetnutí se cítím připravený. Proč bychom neměli chtít vyhrát znovu? O to víc chceme, už je to nějakou dobu, kdy se podařilo obhájit titul (naposledy Detroit v roce 1998). To by bylo neskutečné. Určitě však nechceme předbíhat, pohár je sice ten hlavní cíl, jenže teď je před námi teprve první zápas. Na ten se soustředíme.“
GM Stan Bowman před uzávěrkou přestupů přivedl trojici útočníků a klub tak může doufat v bodový příspěvek větší skupiny hráčů. Úplně fit zřejmě nejsou Marián Hossa s Andrew Shawem a zatímco první jmenovaný v posledních dvou letech nemá dobrou úspěšnost střelby a je v playoff platný hlavně při bránění a v oslabení, Shaw svým herním stylem vždy výrazně zvýšil údernost třetí nebo čtvrté pětky. Třetí formace s Teräväinenem, Fleischmannem a Mashinterem, Weisem nebo Pánikem sice Blackhawks nezachrání, s ohledem na sílu Blues v ofenzívě ale bude nezbytné, aby také přidala pár branek.
St. Louis vypadlo v 1. kole třikrát v řadě a vždy mělo právě se střílením branek nezvyklé potíže. Po příchodu Paula Stastnyho, Troye Brouwera a nováčka Robbie Fabbriho ale může kouč Ken Hitchcock poskládat tři vyrovnané útoky, přičemž jeden z nich vždy narazí na třetí obrannou dvojici Blackhawks, ve kterou fanoušci moc nadějí nevkládají. Duncan Keith bude zřejmě po svém návratu do sestavy často nasazován proti Tarasenkovi s Lehterou a Schwartzem, další formaci pak dají dohromady Backes, Steen a Berglund.
„Nemáme jeden silný útok, góly dávají všichni,“ říká Hitchcock. „Produktivní jsou tři útoky a z toho máme dobrý pocit. Nedostali jsme se tam, kde jsme teď, jen proto, že by nás táhla jedna pětka celou sezonu. Všichni se na tom podílejí a pokud to bude pokračovat, tak to bude fajn. Navíc vám musím říct, že Paul (Stastny) hraje ve skvělé formě, má přehled, jeho lajně se daří dopředu i dozadu. Hodně se zlepšil a to moc rád vidím.“
V tomto směru mají Blues zřejmě navrch, a stejně tak se jeví jako vyváženější i jejich obranné řady. Vedle elitní trojice Pietrangelo, Bouwmeester a Shattenkirk, která snese srovnání s tou chicagskou, má St. Louis k dispozici Gunnarsona a dvojici úspěšných nováčků Colton Parayko a Joel Edmundson. Ti sice s playoff NHL nemají zkušenosti, proti svým kolegům na druhé straně Van Riemsdykovi, Svedbergovi a Gustafssonovi však mohou stavět na v celkovém pohledu vydařenější sezoně. Zejména Parayko naskočil do soutěže ve výborné formě a mohl by získat místo v All-Stars týmu nováčků vedle Gostisbehereho.
„Na Parayka se můžeme spolehnout v obraně i při útočení a Edmundson je typem obránce, proti kterému není snadné hrát,“ pokračuje Hitchcock. „Jsou nováčci jen podle jména a to je asi největší pochvala, jaké se jim může dostat. Jsou často na ledě, věříme jim a mají teď v mužstvu roli, kterou jim většina mladých hokejistů může závidět. S tím sice zároveň přicházení zodpovědnost, protože na ně spoléháme, ale poradili si s tím se ctí.“
Brian Elliott prožil opět výbornou sezonu, podobně jako Corey Crawford se ale celou svou kariéru potýká s nedostatkem respektu ke svým výkonům a letos tomu nebylo jinak. Jake Allen také chytal výborně a měl by být brankářskou jedničkou Blues na roky dopředu, Elliott měl však znovu vynikající čísla a St. Louis se tedy může spolehnout na velmi dobrou dvojici. Allen je už pro úvodní zápasy playoff připravený, jenže zřejmě nebude ještě úplně fit a přednost tak dostane právě Elliott. Ani na tomto postu tak nelze úplně říct, že by Blackhawks měli papírově navrch, byť bez Crawfordovy letošní formy by se možná ocitli na hraně postupu do vyřazovacích bojů.
„Jsme v pohodě, ať už bude chytat jeden nebo druhý. Hlavně proto, že vidíme, jak na sobě dřou a jak se snaží,“ chválí Elliotta s Allenem útočník Paul Stastny. „Konkurence může být někdy na škodu a někdy vás může nakopnout. Oni dva to vzali za správný konec a pak z toho těží celý tým.“
Statistiky napovídají, že nás čeká velmi vyrovnaná série, obě mužstva se navíc dobře znají. Po bližším pohledu na sestavu (a předpokládejme, že Backes, Fabbri, Hossa i Shaw jsou všichni zdraví a plně připravení) se Blues jeví jako silnější tým, přičemž se mohou těšit také z výhody domácího prostředí a vynikajících přesilovek (ta chicagská se naštěstí během sezony také zlepšila). Pro Blackhawks svědčí ukazatele, které je obtížné statisticky vyčíslit. Za poslední roky Chicago ukázalo, že má obrovskou vnitřní sílu, jeho lídři (včetně trenérů) umí zabrat v pravou chvíli a k playoff skutečně přistupují jako k sériím a ne jen jednotlivým zápasům.
Na St. Louis, které třikrát po sobě končilo v playoff už po 1. kole, bude větší tlak a jeho hráči dosud jako celek nedokázali, že se s takovou situací umí vyrovnat. Kdy jindy než letos by to ale Blues mělo vyjít? Oproti loňskému i předloňskému roku jsou silnější, zatímco Blackhawks po loňském titulu oslabili. Jenže odepisovat šampiony se nevyplácí; dokud nebude po všem (viz prodloužení 7. zápasu v sériích s Los Angeles nebo Vancouverem), je Chicago vždy ve hře o postup. Možná drží v rukách horší karty a trumfů má méně než dříve, ví ale, jak tuto hru hrát, zatímco soupeř se to stále učí. Nyní jsou však Blues v situaci, kdy musí zabrat; žádné výmluvy a buď se pod tíhou okolností zlomí nebo je výhra nad Chicagem konečně nakopne k většímu úspěchu.