Finále Stanley Cupu: Souboj týmů Original Six
To tady již dlouho nebylo. Ve finále playoff NHL se o Stanley Cup utkají po 34 letech týmy řadící se ke klasické šestce klubů z dob před rozšířením NHL – Original Six. Střetnou se Chicago Blackhawks a Boston Bruins. Ačkoliv oba celky působí v NHL již od 20. let minulého století, bude to jejich první souboj ve finále Stanley Cupu. A bude to teprve posedmé, co se utkají v playoff. Historická bilance hovoří jasně pro Bruins, ale poslední měření sil mezi Blackhawks a Bruins v playoff proběhlo v roce 1978 a od té doby uběhlo už opravdu hodně času.
K prvnímu střetu Chicaga a Bostonu došlo hned v první sezoně Blackhawks (tehdy Black Hawks) 1926–27. Tehdy se první kolo hrálo na 2 zápasy (doma a venku, ale Chicago hrálo svůj domácí zápas v New Yorku) a postoupil tým, který nastřílel více gólů. Blackhawks prohráli 5:10 na góly (1:6 a 4:4). Podruhé se oba týmy utkaly v playoff na jaře 1942 opět v prvním kole. Tentokrát se již hrálo na 2 vítězné zápasy a Boston vyhrál 2:1 (1:2, 4:0, 2:3).
K dalším 4 měřením sil došlo v 70. letech. V roce 1970 Blackhawks prohráli s Bruins ve 2. kole hladce 0:4 na zápasy (3:6, 1:4, 2:5, 4:5). V roce 1974 opět ve druhém kole Blackhawks podlehli 2:4 na zápasy (4:2, 6:8, 4:3, 2:5, 2:6, 2:4). O rok později Blackhawks konečně vyhráli první a doposud poslední sérii nad Bostonem. Nešlo ovšem o klasickou 4 zápasovou sérii, ale o předkolo playoff, které se v té době hrálo (na 2 vítězné zápasy). Blackhawks vyhráli 2:1 na zápasy (2:8, 4:3, 6:4). Do letoška naposled se oba týmy potkaly v 1. kole playoff v roce 1979, které Bruins získali hladce 4:0 na zápasy (1:6, 3:4, 3:4, 2:5).
Z předchozího přehledu jasně plyne, že Bruins mají v historických tabulkách playoff převahu vyjádřenou poměrem 5:1 na série a 16:5 na zápasy (jeden zápas skončil nerozhodně). Pro letošní sérii to jsou však jen čísla a poslední sérii si z kádru Blackhawks „pamatují“ jen 4 hráči (Jamal Mayers, kterému v té době byly 4 roky, Michal Handzuš (2 roky), a ještě Michal Rozsíval a Marián Hossa, kterým nebyl ani rok).
Tak jak se málo oba celky utkávaly v playoff, tak málo se oba celky utkávaly v poslední době i v základní části. Od sezony 2007–08, kdy k Blackhawks přišli Jonathan Toews a Patrick Kane, sehrálo Chicago s Bostonem jen 7 zápasů. Z těchto 7 zápasů Blackhawks vyhráli jen dva. Oba zápasy vyhráli v sezoně 2009–2010, ve které získali Stanley Cup (5:4 po nájezdech doma a 5:2 v Bostonu). Zbylých 5 zápasů vyhrál Boston, z toho 2 až po nájezdech. Zatím ten poslední zápas mezi oběma kluby proběhl 16. října 2011 v Chicagu a vyhráli ho Bruins 3:2 po nájezdech.
Z hráčů, kteří jsou dnes na soupisce Blackhawks, odehráli všech 7 zápasů jen Jonathan Toews, Patrick Kane, Duncan Keith a Brent Seabrook. Patrick Sharp odehrál 6 zápasů a Bryan Bickell 4 zápasy. Ostatní hráči v dresu Blackhawks nastoupili ke 3 nebo méně zápasům s Bruins. Bodově se nejvíce dařilo Kaneovi s 6 body (3+3). Nejlepším střelcem Blackhawks proti Bostonu byl za posledních 6 let Toews, který se trefil 4x, přidal i rozhodující gól v nájezdech, a celkem posbíral 5 bodů. Keith si připsal 4 body (2+2) a více než 1 bod si připsali ještě Sharp (1+1) a Seabrook (0+2).
Na druhé straně se z hráčů Bruins nejvíce dařilo proti Blackhawks utočníkovi Patrici Bergeronovi, který nasbíral 6 bodů (0+6). Druhý nejproduktivnější ve vzájemných zápasech byl obránce Johny Boychuk se 4 body (2+2). Po 3 bodech nasbírali pak utočníci David Krejčí (3+0) a Daniel Paille (1+2) a obránce Andrew Ference (0+3).
Brankář Corey Crawford ještě proti Bruins nevychytal vítězství. Ve 2 zápasech, ve kterých proti Bostonu chytal, má bilanci 0-1-1. průměr 2,40 branky na zápas a úspěšnost zákroků 93% (pochytal 66 z 71 střel). Na druhé straně Rask má s Blackhawks ještě méně zkušeností. Zachytal si proti nim jen polovinu utkání, když střídal Thomase a z 11 střel jednou inkasoval.
Porovnávat šance obou týmů ve finále je obtížné, zejména s ohledem na to, že v letošní zkrácené sezoně nahrálo žádné mužstvo ze Západní konference ani jediný zápas proti soupeři z Východní konference. Na první pohled by se možná mohlo zdát, že Boston hraje stejným stylem jako Los Angeles a Chicago jako Pittsburgh, v řadě faktorů jsou si ale Blackhawks a Bruins dost podobní. Oba týmy , tak jako naprostá většina mužstev, která projdou až do finále, se mohou spolehnout na vynikající formu brankářů. Jak Bruins, tak Blackhawks patří mezi týmy s propracovanou obranou, na které se podílí vždy celé pětky, a stejně tak většina obránců podporuje útok. V dobré pohodě hraje jak většina hvězd, tak hráči ze třetí a čtvrté formace, kteří zodpovědně plní své úkoly a na obou stranách patří k tomu absolutně nejlepšímu, co v lize najdete při hře v oslabení.
Oba fináloví soupeři si během letošního playoff sáhli na dno a byli jedinou střelu od předčasného konce sezony. Boston zaskočil Toronto v prvním kole, když otočil velmi nepříznivě se vyvíjející rozhodující sedmý duel a brankou Patrice Bergerona v prodloužení postoupil dále. V následujících sériích pak v poklidu vyřadil New York Rangers (4:1) a nečekaně hladce také Pittsburgh (4:0). Finále tak bude pro Boston už třetím střetem s jiným týmem Original Six v průběhu letošního playoff. Chicago oproti tomu otáčelo sérii s Detroitem z 1:3 na zápasy a v sedmém duelu postoupilo po brance Brenta Seabrooka až v prodloužení. V prvním kole si Hawks snadno poradili s oslabenou Minnesotou a ve finále konference pak přešli přes Los Angeles (4:1). Jak Boston, tak Chicago se během letošního playoff vcelku vyhnula zranění, jen Bruins bude ve finále scházet obranář Gregory Campbell, který zároveň k úspěchu přispěl už 7 body.
Bostonský Tuukka Rask, který začal sezonu v později mistrovské Plzni, nahradil Tima Thomase v brance na výbornou, v playoff má vynikající čísla a patří mezi hlavní adepty na zisk Conn Smythe Trophy pro nejlepšího hráče playoff. Raska se budou Hawks snažit vyvést z míry zvýšeným důrazem na brankovišti, gólman Bruins ale letos puky příliš často nevyraží. Chicago už se muselo vypořádat s výborným Jonathanem Quickem a své si proti Hawks odchytal i Jimmy Howard, přesto ale Jestřábi v obou sériích na maskované muže na druhé straně vyzráli. Rask má ale neskutečnou fazónu a oproti jmenovaným má tu výhodu, že nemusí předvádět neuvěřitelné zákroky, aby jeho tým měl šanci na vítězství. Bostonu stačí, když bude chytat dobře a vyrovnaně, Rask ale letos na jaře přidal ještě hodně navíc. Také proto Bruins nejen, že postupovali, ale v posledních dvou kolech prohráli pouze jeden zápas.
Coreyho Crawforda na druhé straně stále řada lidí vidí jako největší slabinu Blackhawks. Na loňské nepovedené playoff proti Phoenixu ale dal letošními výkony zapomenout. Několik inkasovaných góly by sice asi rád rychle hodil za hlavu, spoustu dalších šancí soupeře ale pochytal a v každém utkání své výkony zlepšuje. Oproti minulosti je pro svůj tým skutečnou pojistkou. V sérii s Detroitem i Los Angeles měli mít protivníci na postu brankáře výhodu, Crawford nejen, že se svým týmem stále hraje o Stanley Cup, pokařdé byl ale v průběhu celé série lepší než jeho protějšek. Chicago se na něj může pro finále spolehnout a kdyby se náhodou s potentní ofenzívou Bruins nesrovnal, na střídačce je připravený zkušený Ray Emery, který měl letos v základní části výtečné statistiky a spolu s Crawfordem získali William M. Jennings Trophy pro brankářskou dvojici s nejnižším průměrem inkasovaných branek. Pokud Hawks získají Stanley Cup, Crawford bude patřit mezi ty hráče, kteří by si mohli odnést domů Conn Smythe Trophy pro nejlepšího hráče vyřazovacích bojů. Přesto i do této série jdou Blackhawks s tím, že lepšího brankáře má na ledě soupeř.
Klíčovou postavou obrany Bruins je kapitán Zdeno Chára, který sezonu začínal v pražském Lvu. Na širokém ledě v Holešovicích příliš nepřesvědčil, v NHL se však rychle znovu zařadil mezi nejlepší obránce soutěže. V průměru letos odehrál 29 a půl minuty a s 11 body je nejproduktivnějším obránce Bostonu. Spolu s Dennisem Seidenbergem bude i ve finále nejvytěžovanějším hráčem soupeře a často jej na ledě uvidíte proti formaci Jonathana Toewse. Andrew Ference, známý českým fanouškům z dvojího působení v Českých Budějovicích, vytvořil druhou dvojici s Johnnym Boychukem, který patří s 5 góly mezi nejlepší střelce Bostonu. Ve třetí dvojici se pak vedle Adama McQuaida, jenž rozhodl jedinou trefou poslední zápas s Pittsburghem, našel nováček Torey Krug, který přispěl už třemi góly v přesilovce. V záloze mají Bruins zkušeného Wadea Reddena, šikovného nováčka Dougieho Hamiltona nebo Matta Bartkowskiho, který málem zamířil před uzávěrkou výměn do Calgary za Jaroma Iginlu. Obrana Bostonu, stejně jako ta chicagská, často podporuje ofenzívu pohotovými přihrávkami, většina ze zadáků Bruins navíc umí skvěle střílet. Chicago letos zatím nehrálo se soupeřem, který má tak dobré obránce ve hře směrem dopředu. Za LA sice hrál ve skvělé formě Slava Voynov a ne úplně zdravý Drew Doughty se příliš neprosadil, Minnesota pak měla v kádru skvělého Ryana Sutera. V ostatních případech ale byli obránců soupeřů více (Kronwall, Brodin, Scuderi) či méně kvalitní ve hře dozadu. Boston v tomto směru však jistě nemá slabinu, důležitá je navíc podpora útočníků při defenzivní činnosti. Vynikající je v tomto ohledu Patrice Bergeron, spolu s Jonathanem Toewsem jeden z nominovaných hráčů na Frank J. Selke Trophy pro nejlépe bránícího útočníka. Mezi nejlepšího hráče NHL při hře v oslabení patří dvojice Daniel Paille a Gregory Campbell, druhý jmenovaný ale kvůli zlomené noze do finále nezásahne. Výborní při hře dozadu jsou ale také třeba Chris Kelly, bývalý hokejista Ottawy, nebo Shawn Thornton, bývalý bitkař Blackhawks, který po svém odchodu z Chicaga získal Stanley Cup hned dvakrát: poprvé s Anaheimem a podruhé pak předloni s Bostonem.
Zásadní překážkou pro Chicago může být fakt, že Boston patří mezi nejlepší týmy na vhazování. Vynikající statistiky mají v playoff Patrice Bergeron, Chris Kelly i Rich Peverley. Blackhawks se vyhrávat buly dlouhodobě moc nedaří a ve finále konference měli výhodu v tom, že ani Kings v tomto směru nepatří mezi schopná mužstva.
Pokud je Rask ve vynikající formě, obrana Bostonu šlape na jedničku, tak útok funguje jako dobře namazaný stroj. První formace Davida Krejčího s důraznými křídly Nathanem Hortonem a Milanem Lucicem je zřejmě aktuálně nejlepším útokem v lize. Krejčí je s 21 body (9+12) nejproduktivnějším hráčem playoff, Horton zaznamenal 17 bodů (7+10) a neskutečných +21 do statistiky +/- a Lucic přidal 13 bodů (3+10). Krejčí hraje znovu ve velké pohodě a i když nemá možná tolik pozornosti, kolik by si zasloužil, vytrvale táhne Bruins za úspěchy. Horton se zdá se už popral se sérií vážnějších zranění a výborné výkony v playoff mu v létě zajistí bohatou smlouvu. Těžko nyní odhadnout, zda-li se Bostonu podaří jej dále udržet, o hokejistu jeho kvalit bude na trhu obrovský zájem. Ve druhé formaci spolu hrají Jaromír Jágr, Patrice Bergeron a nejproduktivnější hráč Medvědů v základní části, Brad Marchand. Bergeron je po Krejčím druhý nejvytěžovanější útočník Bostonu, a přestože mají oba s Marchandem úspěšnost střelby pod 10 procent (Jágr na gól dokonce stále čeká), připsali si v playoff několik důležitých zásahů v rozhodujících chvílích. Bergeron zřejmě dostane za úkol hlídat na ledě Toewse, provokatér Marchand se pak bude snažit dostat nejen kapitánovi Blackhawks pod kůži, tak jako se o to dříve pokoušel třeba Justin Abdelkader z Detroitu, nebo tak jako se snaží vyvést soupeře z míry Shaw a Bolland. Ve třetím útoku nastupují talentovaný Tyler Seguin (1+3), Rich Peverley (1+0) a Kaspar Daugavinš, který v sestavě nahradil zraněného Campbella. Jak Seguin, tak tvořivý Peverley, kterého Boston získal před lety během uzávěrky přestupů z Atlanty, mají záporné hodnocení ve statistice +/-, pro Blackhawks ale i tak znamenají nebezpečí směrem dopředu. Do čtvrté formace se pak místo Campbell posunul ze třetí Chris Kelly a na křídlech má Daniela Paillého a Shawna Thorntona. Jiný útočník v playoff za Boston letos nenastoupil, v základní části pak třetinu zápasů odehráli veterán Jay Pandolfo, Chris Bourque nebo mladý Jordan Caron. Sezonu v zámoří dohrál Carl Söderberg, jedna z hvězd švédské Elitserien v letošním roce.
Obě mužstva mají letos ve vyřazovacích bojích starosti ve vlastních přesilovkách, na druhou stranu jsou ale nejlepší pokud jde o hru v početní nevýhodě. Hawks se jakžtakž daří v přesilových hrách doma, venku mají ale mizernou úspěšnost. Pokud se některému ze soupeřů podaří toto prolomit a ze své přesilovkové formace udělá nebezpečnou zbraň, bude zřejmě jeden z rozhodujících faktorů finálové série.
Jak Boston, tak Chicago už dokázali, že jsou schopni svůj herní styl přizpůsobit. Bruins raději hrají důrazně, s řadou osobních střetů, zatímco Blackhawks těží ze své rychlosti a precizních protiútoků. Oba týmy ale mají dostatek schopností a zkušeností hrát i podle not svého soupeře. Marchand nebo Seguin jsou dokonale připravení na to hrát stylem Blackhawks, Horton, Lucic a další jsou pak typickými příklady důrazných křídelníků, kteří lepí soupeře na mantinel. Chicago má výhodu domácího prostředí, Boston je zase výrazně lepší při vhazování. Čím méně branek v sérii padne, tím lepší vyhlídky mají Bruins. Nikdo asi přesně neví, co má od svého soupeře očekávat, proto budou první a jistě i druhé utkání, kdy už lze na předchozí vývoj lépe reagovat, zajímavá. Pro Blackhawks je stejně jako v sérii s Los Angeles klíčové získat oba první duely na domácím ledě v United Center. Pro to však potřebují zodpovědný výkon po všech směrech, hrát rychle, často s pukem na holi a pohotově přistupovat k hráčům Bruins. Základem k úspěchu samozřejmě je, aby chytrou hru hráčů před sebou podpořil spolehlivý Crawford. Boston potřebuje rychle a agresivně napadat obránce Blackhawks, zejména Johnnyho Oduyu a mladého Nicka Leddyho, tak aby se jim nedařilo založit pořádně útok dlouhou přihrávkou. Pokud tohle zvládne a nenechá Chicago rozjet, budou Hawks těžko hledat způsob jak se proti pevné obraně Bruins prosadit. Pokud Boston zvítězí alespoň jednou v prvních dvou zápasech v Chicagu, získá na svou stranu velkou výhodu. Jen vyrovaný stav 1:1 po sobotním utkání bude znamenat, že jsou Medvědi Stanley Cupu výrazně blíž než Blackhawks. Oba týmy sice nemohou přesně vědět, co je v zápasech čeká, způsob jakým si ale poradili ve všech situacích, do kterých se během letošního playoff dostali, nasvědčuje tomu, že nás čeká dlouhá a skvělá série, dokonalé vyvrcholení o slavnou trofej a další kapitola v bohaté historii obou legendami opředených klubů.