Michael Frolík převzal prsten za vítězství ve Stanley Cupu
Útočník Winnipegu Michael Frolík převzal v úterý od vicepresidenta pro hokejové záležitosti Ala MacIsaaca prsten za vítězství ve Stanley Cupu. Jediným z hráčů vítězného týmu, který doposud svůj prsten nemá, je třetí brankář Henrik Karlsson, nyní hokejista Skellefteå. V článku se podrobněji podíváme, jak se hráčům, kteří v létě z Chicaga odešli, daří v jejich nových týmech.
Pětadvacetiletý Frolík působil v Chicagu od 9. února 2011, kdy jej Blackhawks získali z Floridy výměnou za Jacka Skilleho (spolu s Alexanderem Salákem ještě za Hugha Jessimana a Davida Pacana). Ve Windy City se mu střelecky příliš nedařilo, ve zkrácené sezoně, kterou zahájil v extraligovém Chomutově, se ale vypracoval na elitního obranáře, úspěšného obzvlášť v oslabení. K zisku Stanley Cupu přispěl 10 body (3+7) ve 23 zápasech, asistoval u posledního gólu sezony, kterým o výhře Hawks rozhodl Dave Bolland. Za Chicago odehrál Frolík celkem 136 utkání, ve kterých nasbíral 34 bodů (11+23) a 44 trestných minut.
Jets získali Frolíka na draftu 2013 výměnou za dvě volby (John Hayden a Luke Johnson). Ve Winnipegu zatím nastoupil do 7 zápasů, ve kterých zaznamenal 5 bodů. Oba góly vstřelil v prvním utkání sezony, kdy rozhodl o výhře Jets nad Edmontonem 5:4. Společně s Evanderem Kanem a Bryanem Littlem je nejproduktivnějším útočníkem Winnipegu, který se zatím krčí na 13. místě západní konference. O bod více, všechny za asistence, nasbírali zadáci Tobias Enström a Dustin Byfuglien, jeden z klíčových členů sestavy Blackhawks, která získala předchozí Stanley Cup v roce 2010.
Sedmadvacetiletý Bolland hrál v Chicagu od roku 2007 a celkem nastoupil do 332 zápasů. Hráč, kterého si Hawks vybrali na draftu 2004 ve 2. kole, nastřílel ve Windy City 70 branek a na 98 přihrál. Po zisku druhého Stanley Cupu, ke kterému pomohl rozhodujícím gólem krátce před koncem 6. zápasu a celkově 6 body (3+3) v 18 zápasech, byl na draftu vyměněn do Toronta za tři volby (Carl Dahlström, další přijdou na řadu později).
Bolland za Maple Leafs nastoupil do 8 zápasů a se 6 body (3+3) je 5. nejproduktivnějším hráčem klubu. Toronto začalo sezonu výborně a společně s Detroitem a Pittsburghem je momentálně na čele východní konference. Bolland vstřelil dvě branky proti Philadelphii a jednu v prodloužení zápasu proti Edmontonu. V noci na neděli jej čeká první zápas proti Chicagu, když se vrací se svým novým mužstvem do United Center.
„Na nás jeho triky platit nebudou, znám úplně všechny finty, které na nás zkusí,“ nebojí se konrontace s vyhlášeným provokatérem kapitán Hawks Jonathan Toews. „Známe se dokonale, ani jeden z nás tak nebude ve výhodě.“
Právě z Toronta přišel do Chicaga v létě 2010 Viktor Stålberg, Blackhawks jej získali spolu s Chrisem DiDomenicem a Phillipem Paradisem, k Leafs pak putoval ještě Bill Sweatt. Sedmadvacetiletý švédský rychlík v Chicagu odehrál 203 zápasů (43+47), v posledním playoff ale nedostal tolik prostoru a v 19 zápasech zaznamenal jen 3 asistence. Jeho finanční nároky a ne zrovna velká důvěra trenéra Joela Qunnevilla dávaly již brzy tušit, že v létě změní dres a po otevření trhu s volnými hráči se tak domluvil s divizním rivalem z Nashvillu na 4 leté smlouvě s platem 3 miliony dolarů na rok.
Kvůli zranění ramene debutoval v dresu Predators až 12. října proti Islanders, ve třech zápasech ale dosud nebodoval. Stålberg zatím patří mezi nejméně vytěžované hráče Nashvillu, svou kariéru v novém působišti tak ještě nestihl pořádně nastartovat.
Brankář Ray Emery cítil, že za Coreym Crawfordem nedostane dost příležitostí a v létě se dohodl na ročním kontraktu s Philadelphií, kde vytvořil novou dvojici se Stevem Masonem, kterého Flyers získali z Columbusu. Philadelphia, soupeř Blackhawks z finále Stanley Cupu 2010, nezačala sezonu ani trochu dobře, stále se hledá a k lepším výsledkům nepomohlo ani brzké odvolání kouče Petera Laviolleta. Jednatřicetiletý Kanaďan získal spolu s Crawfordem loni William M. Jennings Trophy pro brankářskou dvojici s nejnižším průměrem obdržených gólů na zápas a dokonale tak restartoval svou kariéru, kterou vážně ohrožovala komplikovaná zranění.
Emery zatím kryje záda Masonovi a ve dvou zápasech, do kterých dostal šanci, se neukázal v dobré formě. S Detroitem prohrál 5:2, s Montréalem 4:1, to vše s 87,3% úspěšností zásahů. Po dvou zdařilých letech si bývalý hráč Ottawy a Anaheimu jistě představoval začátek svého druhého angažmá ve Philly jinak, aktuálně nejméně úspěšný tým NHL ale v prvních týdnech zůstává kompletně za očekáváním.
Dan Carcillo podepsal s Chicagem smlouvu v létě 2011, většinu následující sezony ale promarodil kvůli vleklému zranění kolene. Za Blackhawks nakonec během 2 let odehrál 51 zápasů (4+10), ve kterých nasbíral 93 trestných minut. K vítězství ve Stanley Cupu přispěl letos na jaře jednou asistencí ve 4 zápasech. Chicago pro něj před letošním ročníkem nenašlo místo v sestavě a v půlce července tak Carcillo výměnou za budoucí vyrovnání zamířil do Kalifornie.
Za Los Angeles dosud odehrál 5 zápasů (1+1), ten nejlepší proti Floridě, když si připsal oba své letošní body a vstřelil vítěznou branku.
Rezervní brankář Carter Hutton se v létě domluvil na kontraktu s Nashvillem. Osmadvacetiletý hokejista strávil v Chicagu dva roky z velké části na farmě v Rockfordu, kde patřil ke klíčovým hráčům Ice Hogs. V NHL debutoval na konci zkrácené sezony s řadou dalších spoluhráčů z AHL proti St. Louis, kdy inkasoval tři branky. Už dříve seděl na střídačce jako dvojka ve Philadelphii a San José, až před pár měsíci v Chicagu se dostal na led během zápasu NHL.
V přípravném kempu Predators si v konkurenci několika dalších gólmanů (včetně posledního extraligového mistra Marka Mazance) vybojoval místo dvojky za Pekkou Rinnem, který ho před pár dny pustil do branky v utkání proti jednomu z nejlepších celků soutěže, St. Louis. Blues vyhnali finskou hvězdu z ledu už po 10 minutách, Hutton pak za stavu 0:3 pustil už jen jeden gól a pochytal 21 střel. Jeho tým na obrat už nedostáhl a nakonec prohrál 2:4.
Henrik Karlsson přišel do Chicaga na začátku zkrácené sezony z Calgary a během jara pendloval mezi farmou v Rockfordu a hlavním týmem, kde zaskakoval v pozici trojky. Devětadvacetiletý gólman zamířil do zámoří až v roce 2010 po povedené sezoně ve Färjestadu, už o rok dříve ale podepsal smlouvu se San José, které jej však nakonec ještě na sezonu vrátilo do Evropy. V Calgary pak odchytal v NHL 26 zápasů, za Chicago se na led nedostal ani jedinkrát. 28 duelů pak strážil branku Ice Hogs.
V létě se vrátil zpátky domů a ve Skellefteå zažívá zdařilý vstup do sezony. V 8 zápasech inkasoval v průměru 1,67 branky (93,5% úspěšnost zákroků) a ve dvou utkáních zářil v dresu Tre Kronor na Euro Hockey Tour, kdy jsme ho mohli vidět také v duelu s českou reprezentací. Pokud si téměř dvoumetrový hokejista udrží takovou formu, mohl by se hned další rok ještě jednou vydat za oceán.
Karlsson je díky svému působení mimo americký kontinent posledním hráčem, který dosud prsten za výhru ve Stanley Cupu nedostal. Pro úplnost dodejme, že se s ostatními spoluhráči radoval z výhry po šestém utkání ve výstroji přímo na ledě, ačkoli do zápasu jako náhradní gólman nominovaný nebyl.