Scott Darling za Chicago nominovaným na Masterton Trophy
Na cenu Billa Mastertona za oddanost hokeji vybrala novinářská obec z týmu Blackhawks brankáře Scott Darlinga. Šestadvacetiletý gólman vystřídal na své spletité cestě do NHL řadu mužstev a soutěží, letos ale konečně prožil svůj debut a v Chicagu nyní úspěšně zastává roli dvojky. Za Blackhawks dosud nastoupil do 10 utkání s úspěšností zásahů 93,6 % a průměrně inkasoval 1,96 branky. V 26 zápasech na farmě v Rockfordu má sice o něco horší, i tak stále výborná čísla. Za poslední 4 sezony Darling vystřídal 12 různých dresů, poté, co přemohl své potíže s úzkostí a alkoholem, se ale odrazil zpátky ode dna a si užívá svou druhou šanci.
Darlinga draftoval v 6. kole v roce 2007 Phoenix a rodák z Lemontu, Illionis po roce v Indianě (USHL) zámířil na University of Maine. Zde strávil dvě sezony před tím, než byl pro potíže s kázní z týmu vyloučen. Bez angažmá v univerzitní soutěži zkusil na podzim 2010 štěstí v přípravném kempu Coyotes a následně posílil jejich druhou farmu v Las Vegas. Jenže zde nenastoupil ani k jednomu utkání a z mužstva se poroučel pro nedostatečnou kondici a přístup. Nepříliš povedená sezona v Louisianě (SPHL) pak neměla dalšího pokračování a Darlingova hráčská kariéra se zdála být u konce.
Jenže jeho příběh nabral zásadní obrat. Darling zásadně zlepšil své chování, zhubl, znovu začal spolupracovat s trenérem Brianem Daccordem a postupně se propracoval až k dvoucestnému kontraktu s farmou Predators v Milwaukee. Zde loni odchytal řadu povedených zápasů, několik i proti farmě Blackhawks v Rockfordu a v létě se tak jako volný hráč dohodl na smlouvě s Chicagem.
„Nakonec to za to všechno stojí, ty dlouhé cesty autobusem nebo dny, kdy nevíte, kde budete zítra,“ řekl Darling ve středu po tréninku poté, co se dozvěděl o své nominaci. „Všem vám za to děkuji, velmi si toho vážím. Člověk se ohlédne zpátky a musí si říct, že to za to stálo. Byla to zábava a všechno, co k tomu patří. Místa, kde teď jsem, si tak vážím o to víc. Člověka to připraví na těžké chvíle, když se vám třeba nedaří nebo pustíte blbý gól. Jste odolnější a těšíte se z každého dne na ledě. Mám radost, že jsem tady, je to velké štěstí.“
„Je to pěkný příběh,“ pověděl trenér Joel Quenneville. „Se šťastným koncem. Kluk, který vyrůstal kousek odtud, a čím si musel projít než vypracoval na tuhle úroveň. Není hodně hráčů, kteří by působili v soutěžích, kterými se protloukal on, a stále se dokázali zlepšovat. NHL je v tu chvíli strašně daleko. Nevzdal se a překonal všechny překážky, takový přístup mám ve svém týmu moc rád.“
Darling USA
35 let, Brankář