Arvid Söderblom je nemocný, proto musel Petr Mrázek nastoupit do utkání dva dny po sobě. Doma s Nashvillem si mohli Blackhawks vyčítat, že soupeře pustili do zápasu, v Dallasu to ale bylo (téměř) naopak. Nebýt českého brankáře, bylo v polovině utkání vymalováno, Mrázek ale svému týmu dlouho držel naději na úspěch a celkem pochytal 27 střel. Jenže vepředu si Chicago mnoho nevytvořilo a když ve 35. minutě šikovně zvýšil domácí kapitán Benn na 2:0, zdálo se, že si jeden z největších letošních favoritů na Stanleyho pohár zápas už pohlídá. Tím spíš, když v polovině třetí části přidal třetí zásah povedenou ranou z úhlu v přesilovce Duchene. Jenže Hawks nesložili zbraně, po velkém důrazu v brankovišti obratem snížil Donato a protože šest minut před koncem překonal Bedard fantastickou ranou Oettingera, bylo zaděláno na drama. Při powerplay už ale Chicago na vyrovnání nedosáhlo a nakonec prohrálo 2:4.
„Nemůžeme se radovat z toho, že jsme se nějak udrželi v utkání. Tohle je NHL, přece musíme mít jiné cíle. Máme kolik, dvě výhry a sedm porážek? To je zlý, štve nás to. Prohrávat nikoho nebaví, tak s tím musíme něco udělat,“ láteřil Connor Bedard.
„Je potřeba, abychom si vytvářeli větší tlak v útočné třetině, ne jenom z brejků. Hodně střílet, tlačit se do branky a chodit si pro dorážky. To děláme málo a když jsme v tom ve třetí třetině přidali, hned to přineslo výsledky. K vyrovnání jsme měli blízko, ale jak vidíte, bohužel to nestačilo,“ hodnotil Pat Maroon, který přihrál na oba góly. „Líbilo se mi, jak jsme do toho na konci šlápli, při powerplay to bylo asi naše nejlepší střídání. Ale celý zápas se nám nedařilo vyrážet do útoku ve větším počtu hráčů, vždycky to byl jen brejk jednoho nebo dvou. Hned od začátku se hrálo ve vysokém tempu a nám se nepovedlo se s tím nějak srovnat,“ doplnil kouč Luke Richardson.