Chicago Blackhawks

„Panarin by se mohl prosadit, je to game-breaker,“ říká skaut Blackhawks

Exkluzivní rozhovor se skautem Blackhawks

„Za posledních 8 let se naše práce hodně změnila, píšeme podrobnější zprávy a  v klubu chtějí o hráčích znát všechny detaily,“ říká v rozhovoru chicagský skaut. Mluvili jsme o tom, co jeho práce obnáší, jak vypadá skauting pro Blackhawks a zeptali jsme se také na některé z mladých hráčů, kteří by mohli v Chicagu dříve či později naskočit do sestavy. „Panarin by se mohl prosadit, hraje zámořským stylem a je to game-breaker,“ povídá skaut, který pro Blackhawks pracuje již 18 sezon.

Hokejisty ze kterých zemí v rámci své práce pro Blackhawks sledujete?

„U hráčů, kteří jdou na draft, mám zodpovědnost za Českou republiku, Slovensko, Německo, Švýcarsko a Rusko. Na turnajích pak vidím hráče i z ostatních zemí. Součástí mé práce je dále sledování mladších hokejistů, kteří přijdou na draft až příští rok, v jejich případě mám na starost celou Evropu. Je toho docela dost.“

Jak dlouho před draftem hráče většinou vidíte poprvé a kolikrát zhruba vidíte hráče, kterého doporučujete, v poslední sezoně?

„Nejčastěji dva roky před draftem, tedy v 16 letech. V NHL to není obvyklé, většina klubů se těmto mladším hráčům nevěnuje a Evropany sleduje až od Hlinkova memoriálu v jejich draftovém ročníku. Hráče pak vídám vždy minimálně jednou měsíčně, spíše častěji.“

Sledujete hokejisty i po draftu, ať už ty vybrané Chicagem nebo ostatní?

„Jistě, to je nutné pro chvíle, kdy z klubu zavolají, aby se na některého hráče dotázali v případné výměně. Takže ano, určitě se na hráče dívám i poté, co prošel draftem do NHL.“ (V minulém roce Blackhawks získali práva na finského obránce Villeho Pokku z Islanders a švédského zadáka Gustava Forslinga z Vancouveru– pozn. aut.)

Dostáváte někdy konkrétní zadání sledovat určitého hráče nebo si program zápasů určujete sám?

„Většinou si plán, na koho se kdy zajet podívat, připravuji sám. Někdy mi z klubu zavolají, abych se vyrazil podívat na konkrétního hráče a poslal pak do zámoří zprávu, ale to se neděje příliš často. Je to na mně.“

Zdeněk Haník ve svém posledním sloupku pro Sport Magazín psal, že se na zámořské konferenci „Leaders“ dozvěděl, že skauti hodnotí své úspěchy teprve podle toho, když se hráč v hlavním týmu zapracuje a udrží. To se pozná tak, když podepíše s klubem svou druhou smlouvu. Vnímáte to stejně nebo pro úspěšnost své práce máte jiná měřítka, ať už osobní nebo nastavená u Blackhawks?

„To se posuzuje hodně těžko. Na draftu se to hodnotit nedá, voleb není tolik a rozhodující slovo mají hlavní skaut a generální manažer. Nedá se říct, že by pro mě bylo úspěchem, když klub draftuje hráče, kterého jsem doporučil, nebo naopak, považovat za neúspěch, když si takového hokejistu vezme někdo jiný. O tom, jestli dostane draftovaný hráč nabídku smlouvy, pak už stejně rozhodují víc pro skauti. Osobně mám vždy dobrý pocit, když se hráč, kterého prosazuji, dostane do NHL a hraje v soutěži klidně i v jiném týmu. Pokud se ukáže, že na NHL má a může v ní hrát na dobré úrovni. Úspěchem je, když vám začnou věřit, když si získáte důvěru vedení a dají na váš názor. A pak samozřejmě to, že se mnou klub prodlouží smlouvu.“

Nick Schmaltz, první volba Blackhawks na draftu 2014

Na co se při sledování hráče zaměřujete především? Práce s pukem, bruslení, přehled, nasazení, či něco jiného?

„Nejdřív je nutné hráče vytřídit podle základních kritérií jako je postava, bruslení, šikovnost, agresivita atd. Pak hráče, kteří splní tato měřítka, sledujeme dál, zaměříme se pozorněji na to, jaký je to typ, jestli je technický nebo spíš silový, jestli se věnuje bránění. Dále hodnotíme, jak se hráč chová, když se nedaří nebo když jeho tým dostane gól, jakou má rychlost, hokejové myšlení, přehled, charakter. A jestli svým výkonem zvedá ostatní, jestli dělá své spoluhráče na ledě lepší.“

Je pro Vás důležité zjistit si podrobnosti o hráčově charakteru, schopnosti se učit a překonávat překážky nebo to přichází až později v jeho kariéře? Hovoříte často s hráči a jejich rodiči, trenéry, agenty?

„Je hodně důležité, abych se s hráčem seznámil a věděl jak se chová v různých situacích. To je užitečný poznatek, pomůže nám to udělat si názor, v jakého hokejistu by hráč mohl jednou vyrůst.“

Jaké máte vztahy s ostatním skauty, jsou to spíš kolegové nebo konkurenti?

„Je příjemné, že máme všichni stejnou zkušenost, každý z nás hrál hokej na nějaké úrovni a máme tak stejnou krev. Jsme kamarádi, ale zásadně se nebavíme o práci.“

Pro Chicago pracujete už 18 let, jak se za tu dobu změnila Vaše práce?

„Dřív to bývalo uvolněnější, dnes už je naše práce metodičtější v tom, že získáváme a zaznamenáváme daleko víc informací. Moderní technologie nám pomáhají při zpracovávání dat, při cestování, rychleji si můžeme získat potřebné kontakty, ale zase nám přibyla administrativa. V minulosti skauti z jednotlivých zemí drželi při sobě, po zápasech jsme šli společně na pivo. Teď už je to jiné, profesionálnější, trávíme čas společně s ostatními skauty z našeho klubu, jdeme na večeři a bavíme se dál o hokeji.“

Jaký máte názor na rozšířené statistiky, o kterých se v posledních sezonách mluví stále více?

„Podrobné statistiky jsou dobré pro porovnání dvou hráčů, kteří jsou si podobní v tom, že hrají stejnou soutěž a mají srovnatelnou roli v týmu. V tom případě jsou užitečné a dá se z nich něco usuzovat, jinak ale sázím spíš na instinkt. Věřím v to, co vidím na vlastní oči, statistiky bývají nespolehlivé a promítají se v nich různé faktory.“

Je skauting Blackhawks nějak specifický? Dokážete posoudit, jak se přístup Chicaga k němu liší od jiných klubů NHL?

„V každém týmu je to jiné. V Chicagu možná víc dbáme na charakter hráče, ale těžko říct. Za posledních 8 let se naše práce u Blackhawks hodně změnila, píšeme výrazně podrobnější zprávy a v klubu chtějí o hráčích vědět všechno možné. Trochu se také proměnila atmosféra, dřív si každý prosazoval svoje vlastní favority, ale teď už při výběru hráčů lépe spolupracujeme. Přístup je nyní demokratičtější, musíme se mezi sebou na konečném hodnocení domluvit. Jinak to nejde.“

Tomáš Hertl

Můžete se s námi podělit o pár jmen, u kterých máte pocit, že jste se při jejich doporučení skutečně trefil, i když se to třeba úplně nečekalo?

„Nevím jestli nečekalo, ale jednoznačně Erik Karlsson a Tomáš Hertl, díky nim jsem si u vedení získal větší respekt. U Karlssona jsem věděl hned, že z něj bude vynikající hokejista, i když dělal chyby při bránění, tak dopředu byl výborný už v mladém věku. Pamatuji si jednu akci, když jsem ho viděl ve švédské lize. Dvě třetiny celkem hrál, v té třetí se ale skoro nedostal na led a v prodloužení také dlouho ne. Jenže pak šel do hry, dostal puk na modrou, naznačil střelu a objel blokujícího útočníka. V brance byl prostor snad jen na ten jeden puk a Karlsson perfektní střelou rozhodl zápas. Jak jsme tam seděli na tribuně skauti vedle sebe, tak jsme všichni vyskočili a hodně to prožívali. To se vám obvykle nestane, jen si zapíšete poznámky a jede se dál. V tu chvíli mi však bylo jasné, že před sebou máme pořádného hráče.

Hertl měl možná výhodu v tom, že v San José šel do týmu, kde pro něj zrovna měli místo, ale stejně, prosadil se do NHL a to se počítá. Myslím, že se bude dál zlepšovat a bude z něj vynikající hokejista. V jeho případě jsem musel kolegy přesvědčit a později se ukázalo, že jsem měl pravdu. Hertl umí na ledě řešit situace tak, jako nikdo jiný, v tom je výjimečný. Skauti si rychle vytrénují oko v tom, že dokážete předvídat, jak se hráči můžou v různých pozicích zachovat. Hertl mě ale často překvapil, umí vymyslet a zahrát situaci tak, že to soupeři nečekají.

Podobné kvality má Teuvo Teräväinen, kterého jsem také doporučil, a mám radost, že teď v Chicagu hraje. Moc rád se dívám na to, když je na ledě společně s Patrickem Kanem.“

A naopak, kdy jste se u některého hráče vyloženě minul?

„Tak to bude asi Michal Barinka, u něj jsem si myslel, že se v NHL prosadí. Nebo Michael Frolík, i když u toho jsme se spletli všichni skauti a myslím to trochu jinak. Považovali jsme ho za šikovného hráče, útočníka, který bude dávat góly a sbírat hodně bodů, ale teď je z něj kompletní hokejista, výborně brání a je užitečný v každé herní situaci. To asi nikdo ze skautů nepředpokládal. Mrzí mě, že v Chicagu už nepokračuje.“

Radovan Bondra

Od roku 2005, kdy si Blackhawks vybrali v 7. kole Davida Kuchejdu, jsme na českého nebo slovenského hráče na draftu čekali až do letoška, kdy Chicago zvolilo na konci 5. kola Radovana Bondru. Na co se u tohoto hráče můžeme těšit, čím Vás zaujal a jak vidíte jeho šanci na místo v sestavě Blackhawks do budoucna?

„Mluvil jsem o něm už pro webové stránky Blackhawks, Bondrovi se povedlo Mistrovství světa juniorů, kde byl hodně vidět. Byl silný v osobních soubojích, dokázal využít své urostlé postavy, navíc je šikovný s pukem a umí se prosadit na brankovišti. Na šampionátu hráčů do 18 let se mu pak tolik nedařilo. Pokud si uvědomí, jakou má teď příležitost, a bude na sobě pracovat, tak by se do mohl do týmu prosadit a v NHL se udržet. Šanci na to určitě má.“

V Evropě mají Blackhawks řadu hráčů ze Švédska, ve Finsku hraje letos draftovaný obránce Tuulola a ve Vladivostoku mladý brankář Nalimov. Na kterého z nich byste rád upozornil?

„Určitě bych zmínil Ivana Nalimova z KHL, ze kterého by mohl být vynikající brankář a snad jej brzy uvidíme i v Americe.“

A pokud jde o zámořské juniory, kde jsou podle Vás silné stránky Chicagem vybraných hráčů a na koho se můžeme výhledově nejvíce těšit?

„Tady bych rád upozornil na Nicka Schmaltze, útočníka, který má velmi šikovné ruce. A zároveň je to právě jeden z těch hokejistů, vedle kterého jeho spoluhráči rostou.“

GM Stan Bowman musí opět po zisku Poháru výrazně pozměnit sestavu Blackhawks, z KHL podepsal smlouvu s Viktorem Tikhonovem a Artemi Panarinem, ze Švédska s Erikem Gustafssonem, z Columbusu získal Marka Daňa. Loni přišel z New Yorku Ville Pokka. Co od těchto hráčů můžeme očekávat, v čem jsou jejich silné stránky?

„Panarin by se mohl prosadit a být hodně výrazný. V KHL hrál zámořským stylem, je rychlý a šikovný. Nejvíce mě na něm zaujalo, že chce být vždy u toho, když se láme chleba, je to game-breaker a v rozhodujících chvílích zápasu chce mít puk na hokejce, to se cení. Daňo by mohl navázat na Frolíka, hráč, který je užitečný v útoku i v obraně a navíc umí tvořit. Teď je potřeba, aby ještě trochu přidal na výbušnosti v bruslení. Tikhonov je urostlý a dobře bruslí, už má něco odehráno a měl by být užitečný. Pokka je útočný typ obránce, toho by si fanoušci mohli oblíbit. Nebojí se hrát s pukem a v NHL jsou nyní tito obránci žádaní.“

Ivan Nalimov

Na jaře se objevily informace, že se Blackhawks zajímali o české reprezentanty Jana Kováře, Jakub Nakládala a Dominika Simona nebo mladíky na draftu Daniela Vladaře a Michaela Špačka. První jmenovaný zůstává v Magnitogorsku, ostatní našli své uplatnění jinde. Který z této pětice by se ale podle Vás mohl v Chicagu dlouhodobě prosadit nejvíce?

„Na to se nedá takhle odpovědět, každý z nich je v jiné pozici. Jakub Nakládal by se ale podle mého názoru uchytil a odvedl tu dobrou práci. V obranné činnosti je spolehlivý, našel by si v sestavě Blackhawks své místo.“

V rámci české a slovenské republiky, myslíte, že nás čekají úspěšné drafty? Letošní ročník přinesl vysoké umístění pro Pavla Zachu a Jakuba Zbořila, můžeme v nejbližších letech očekávat podobně silné ročníky?

„Z českého pohledu letos ještě ano, jsou tu hráči jako Libor Hájek z Brna nebo Ondřej Vála v Pardubicích. Pak kdo ví, mladší hráče teprve začneme sledovat. Ale je pravda, že bývaly roky, kdy jsem měl na seznamu jen pár hráčů a teď jich je třicet.“

Kde obecně vidíte pozici českého a slovenského hokeje s výhledem na několik let dopředu, čekají nás světlé zítřky anebo nám Kanada, USA, Rusko a skandinávské celky, případně i Švýcarsko neustále utíkají?

„To je velký otazník, o tom bychom se mohli bavit hodiny. Když to shrnu hodně stručně, tak záleží na klubech, na tom, jestli se ve své činnosti spojí s hokejovým svazem a budou všichni na jedné lodi. Jestli bude každý dělat svou práci po svém nebo se mladší hráči v extralize dostanou na led jen na několik střídání, tak potom se nikam neposuneme. Pokud tu hráči nedostanou skoro žádný prostor, to se pak nemůžeme divit, že chtějí odejít do Kanady.“

Máte jako evropský skaut Chicaga také svůj den se Stanley Cupem?

„Mohl bych mít Stanley Cup na pár hodin pro sebe, kdyby se to spojilo s nějakou jinou cestou po České republice. Mohl bych jej ukázat rodině, kamarádům, ale je to složité, je s tím hodně zařizování. Pohár jsem zvedl nad hlavu ještě v Chicagu a pak si ho užil na draftu na Floridě nebo během dalších klubových akcí.“

Jak vnímáte podporu fanoušků v České republice a na Slovensku? V posledních letech je snadné potkat na ulici člověka v tričku nebo čepici Blackhawks. Co byste chtěl československým fanouškům Chicaga, ať už těm novým nebo dlouholetým, vzkázat?

„Po zisku Stanley Cupu před pěti lety jsem zaznamenal nárůst v počtu fanoušků, to mě těší. A mám radost, že jsem některé jako je Karlos mohl poznat osobně. Určitě bych jim všem chtěl vzkázat, že se budeme snažit co nejdřív zopakovat svůj výkon a sbírku úspěchů Blackhawks tak dál rozšířit.“