Chicago Blackhawks

Jeremy Roenick byl uveden do Síně slávy

Bývalý vynikající útočník Jeremy Roenick byl v pondělí uveden do Hokejové síně slávy. Americký hokejista je spojený především s Chicagem, které si ho vybralo jako 8. celkově na draftu 1988, a za Blackhawks odehrál 8 produktivních sezon, během kterých nasbíral v 524 zápasech celkem 596 bodů (267+329), což mu nyní stačí na 11. místo v historickém bodování klubu. Později působil ve Phoenixu, Philadelphii a v kalifornských týmech Los Angeles a San José.

Přestože Roenick nikdy nezískal žádný velký titul nebo individuální trofej, jeho statistický profil je mimořádný: rodák z Bostonu nastoupil v NHL do 1363 utkání, ve kterých nastřílel 513 branek a na 703 přihrál. Ke 1216 bodům přidal 1463 trestných minut a dalších 122 bodů (53+69) nasbíral ve 154 zápasech playoff. V historických tabulkách je Roenick pátým nejproduktivnějším Američanem (před ním jsou Brett Hull, Mike Modano, Patrick Kane a Phil Housley) a jedním z pěti Američanů, kterým se podařilo překonal hranici 500 vstřelených gólů. Osmkrát se zúčastnil Utkání hvězd, z domácí Olympiády v Salt Lake City má stříbrnou medaili a v hlasování o Calderovu trofej pro nováčka roku 1990 skončil na třetím místě za vítězným Makarovem (tehdy 31letým) a Modanem.

Před výlukou, která zásadně zkrátila sezonu 1994–1995, Roenick třikrát v řadě překonal stobodovou hranici a s velkým odstupem táhl produktivitu svého týmu. Do NHL vstupoval jako výrazný talent, pod přísným trenérem Keenanem ale Roenick začal navíc hrát tvrdě do těla a pokud k tomu připočteme fakt, že do hry dával vždy spoustu emocí, ve svém vyjadřování si nebral žádné servítky a světla reflektorů si vyloženě užíval, není těžké pochopit, že byl u fanoušků velmi oblíbený.

S Chicagem se nicméně Roenick nerozešel úplně v dobrém, notoricky šetřivý majitel Bill Wirtz na jeho finanční požadavky neslyšel a svého elitního centra nechal vyměnit do Phoenixu za Alexeie Zhamnova (později mj. stříbrného medailistu z Nagana, který v Chicagu nasbíral celkem 424 bodů), Craiga Millse a volbu v 1. kole (Ty Jones). V Arizoně si pak nevedl špatně, na své předchozí výkony v dresu Blackhawks už však úplně nenavázal a po několika dalších angažmá ukončil v roce 2009 svou aktivní kariéru, která zahrnovala celkem 20 sezon. Vcelku podle očekávání poté naskočil do role televizního experta, ve které vydržel 10 let než byl pro svá necitlivá vyjádření odejit. Nyní se 54letý Roenick, skvělý hokejista, rychlý, šikovný, ostrý a s muškou kanonýra, dočkal pozvání do Síně slávy, do které spolu s ním v roce 2024 vstupují Pavel Datsyuk, Shea Weber, Natalie Darwitz, Krissy Wendell a funkcionáři David Poile s Colinem Campbellem. ➜ Více

Bobby Hull (© AP/Shutterstock)

Zemřel Bobby Hull, nejlepší střelec klubové historie

Ve věku 84 let zemřela jedna z největších legend Blackhawks, bývalý útočník Bobby Hull. V Chicagu odehrál 15 sezon mezi lety 1957 a 1972, podílel se na zisku Stanleyho poháru v roce 1961 a s 604 nastřílenými góly je nejlepším střelcem v historii klubu. V létě 1972 se Hull dohodl na štědré smlouvě s Winnipegem z konkurenční WHA a v dresu Jets nastupoval ještě v sezoně 1979–1980, kdy se kanadský tým po sloučení obou soutěží prvním rokem zapojil do NHL. Svou aktivní kariéru zakončil Hull krátkým působením v Hartfordu. Za Blackhawks nastoupil celkem do 1036 zápasů, ve kterých nastřílel 604 branek, na 549 gólů přihrál a nasbíral 634 trestných minut. Mezi nejproduktivnějšími hráči klubových tabulek mu náleží třetí místo (1153 bodů) a v počtu odehraných utkání je Hull nyní na šesté příčce, když ho v nedávné době předstihly legendy moderního období Keith, Kane, Seabrook a Toews. Přestože se s klubem původně nerozešel úplně v dobrém a jeho osobní život provázely některé skandály, později se Hull, který měl vždy čas na každého fanouška a jehož dres s číslem #9 patří u Blackhawks mezi vyřazené, do Chicaga vrátil jako ambasador. V letech 1965 a 1966 získal Hartovu trofej pro nejužitečnějšího hráče NHL, třikrát obdržel trofej Arta Rosse pro nejproduktivnějšího hokejistu soutěže, jednou trofej Lady Byngové pro nejslušnějšího hráče, 10× byl vybrán do 1. All-Star týmu a v roce 1983 byl uveden do Hokejové síně slávy. Začátkem ledna oslavil Hull své 84. narozeniny.

Blackhawks nedali Seattlu ani gól, Hossova #81 buda vyřazena

Slovenský útočník Marián Hossa, který Chicagu výraznou měrou pomohl k zisku tří Stanleyho pohárů, podepsal jednodenní kontrakt s klubem, aby se mohl s aktivní kariérou definitivně rozloučit jako hráč Blackhawks. Do Chicaga přišel v létě 2009 z Detroitu a s klubem tehdy uzavřel 12letou smlouvu, poslední tři roky její platnosti však oficiálně strávil mezi zraněnými hráči Arizony. V NHL Hossa odehrál celkem 1309 utkání, ve kterých nastřílel 525 branek a na 609 přihrál. V playoff přidal dalších 149 bodů ve 205 zápasech a Slovensko reprezentoval na řadě vrcholných mezinárodních akcích. Z obávaného střelce se postupně vypracoval mezi jednoho z nejlépe bránících útočníků soutěže a dá se očekávat, že bude brzy uveden ho Hokejové síně slávy. Před zápasem proti Seattlu Chicago zároveň oznámilo, že někdy v průběhu příští sezony Hossův dres #81 vyřadí. Rodák ze Starej Ľubovne se tak zařadí po bok dalších legend Blackhawks: brankářů Halla #1 s Espositem #35, obránců Magnusona a Pilota #3 a útočníků Hulla #9, Savarda #18 a Mikity #21. • Utkání s Krakenem, který se v Chicagu představil vůbec poprvé, jinak moc radosti fanouškům Hawks nenabídlo. Úvodní střídání Stromeho formace bylo sice výborné, jenže zbytek první třetiny Seattle domácí tým k ničemu nepustil. Brankář Lankinen držel dlouho naděje Hawks na úspěch a inkasoval jen po pěkné kličce Wennberga, Chicago si ale mnoho příležitostí nevypracovalo. Nejblíže vyrovnání byli na konci v přesilovce Kane a Seth Jones, jenže obě jejich střely skončily na tyčce a finální drama odmítl přesnou střelou Eberle. „Měli jsme dát pár gólů, to je jasné, ale nedali jsme. Chyběla nám větší snaha a někteří hráči se prostě jen vezli, tak to je. [Lankinen] chytal skvěle, ale nepomohli jsme mu. To budu muset řešit,“ lamentoval trenér Derek King.

Tony Esposito

Zemřel legendární brankář Tony Esposito

Po vážné nemoci zemřel v úterý ve věku 78 let slavný brankář Tony Esposito. V NHL debutoval v dresu Montréalu Canadiens, v roce 1969 však hned po první sezoně zamířil do Chicaga, kde byl následujících patnáct let velkou oporou. V 90. letech působil Esposito jako skaut u tehdejšího nováčka z Tampy Bay a od roku 2008 byl jedním z ambasadorů Blackhawks. V klubu je na čele mnoha brankářských historických statistik, třikrát získal Vezinovu trofej pro nejlepšího gólmana NHL a před několika lety byl v anketě zařazen mezi stovku nejlepších hokejistů v bohatých dějinách NHL. Esposito byl pro svou povahu oblíbený u fanoušků i dlouho po konci své aktivní kariéry – bez ohledu na to, že se jedná o nejlepšího brankáře, kterého kdy Chicago mělo a člena Síně slávy. „Tonyho dres s č. 35 je už dlouhou dobu vyřazený, ale jeho kariéra u Blackhawks čítá ve skutečnosti dvě báječné kapitoly. Po všech těch letech, kdy předváděl jeden fantastický zákrok za druhým a na starém stadionu slýchával fanoušky skandovat To-nýý, To-nýý, se do klubu vrátil jako ambasador. Také pro tuhle roli se narodil a často byl s fanoušky, sponzory a přáteli našeho týmu v kontaktu. Nejprve bylo jeho úkolem zastavovat tisíce puků v brankovišti, ve svém druhém zaměstnání ale naopak neodmítal nikdy nic. Pro Blackhawks a celý hokej je dnešek smutným dnem. Společně s jeho úžasnou rodinou ale chceme oslavovat jeho dobře prožitý životní příběh. Prapor Tonyho Esposita bude navždy součástí United Center, stejně tak jako jeho odkaz superhvězdy na ledě i v životě samotném,“ uvedl klub v oficiálním prohlášení. ➜ Více

Marián Hossa se Stanleyho pohárem v roce 2015

Marián Hossa a Doug Wilson vybráni do Síně slávy

Útočník Marián Hossa a obránce Doug Wilson budou uvedeni do Hokejové síně slávy. Při středeční volbě o tom rozhodl 18členný výbor HHOF. Kromě Hossy a Wilsona se z této pocty mohou těšit také Jarome Iginla, Kevin Lowe, Ken Holland a kanadská brankářka Kim St. Pierre. Hossa (41) byl vybrán hned při první příležitosti, když kariéru neoficiálně ukončil kvůli kožní nemoci před třemi lety. Slovenský útočník posílil Chicago jako žádaný volný hráč v létě 2009, poté, kdy neuspěl ve dvou finálových sériích o Stanleyho pohár v řadě (za Pittsburgh a Detroit). Přestože už nenavázal na předchozí roky, kdy v Ottawě a Atlantě dosáhl na hranici 40 gólů, u Blackhawks měl významný podíl na přerodu ve špičkové mužstvo, když výtečnou defenzivní činnosti i setrvalou produktivitou přispěl k zisku tří Pohárů. Čtyřikrát byl vyhlášen nejlepším hokejistou Slovenska, čtyřikrát si zahrál na olympiádě a na Světovém poháru v roce 2016 pomohl výběru Evropy ke druhému místu. • Doug Wilson (62) strávil v Chicagu 14 sezon a v 80. letech patřil mezi nejlepší obránce v soutěži. Celkem v NHL odehrál 1024 utkání, v nichž nasbíral 827 bodů (237+590). V roce 1982 získal Norrisovu trofej, když nastřílel celkem 39 branek (!), o dva roky později se představil na Kanadském poháru a dvakrát byl vybrán do 2. All-stars týmu. Poslední dvě sezony hráčské kariéry působil u tehdejšího nováčka v San José, kde je od roku 2003 generálním manažerem. Na uvedení do Síně slávy čekal Wilson 24 let. ➜ Více

Zemřel legendární obránce Pat Stapleton

Ve věku 79 let zemřel bývalý vynikající obránce Pat Stapleton. V Chicagu odehrál na přelomu 70. a 80. let osm sezon a patřil k lídrům tehdejšího mužstva Blackhawks. Během 545 utkání za Chicago nasbíral 327 bodů (41+286), k dalším střetnutím pak nastoupil na začátku kariéry v Bostonu nebo naopak v jejím závěru za Chicago Cougars, Indianapolis a Cincinnati v konkurenční WHA. Kanadu reprezentoval během slavné osmizápasové Světové série v roce 1972, kdy hokejisté Javorových listů porazili Sovětský svaz, a této události se zúčastnil společně se svým kolegou z obrany Blackhawks Billem Whitem. Stapleton byl v Indianapolis krátce prvním profesionálním trenérem tehdy 16leté meganaděje Wayna Gretzkyho a později se angažoval v klubu bývalých hráčů Blackhawks, přičemž za Chicago nastupoval také jeho syn Mike. Stapleton zemřel na následky prodělané mrtvice.

Historie

Alex DeBrincat (© Bill Smith/NHLI via Getty Images)

Blackhawks přestříleli Ottawu v divokém utkání 8:7

V souboji dvou týmů, které v letošní sezoně nejčastěji inkasují, viděli diváci hned 15 branek! Už v první třetině se vystřídali všichni čtyři přítomní brankáři, pět bodů za hattrick a dvě asistence zaznamenal Alex DeBrincat a Patrick Kane protáhl svou bodovou šňůru. Asistenci si připsal již v 17. utkání v řadě, čímž dotáhl na třetím místě historických tabulek NHL Paula Coffeyho. Chicago rychle prohrávalo o dvě branky, pak ale dvěma zásahy DeBrincat vyrovnal a skóre se dál přelévalo ze strany za stranu. Přestože Senators na konci po dvou trefách Chabota snížili na rozdíl jediného gólu, domácí už zápas dotáhli k výhře 8:7. „Šílený zápas, víc mi to připomínalo sranda hokej někdy v létě. Ale vyhráli jsme a na tom záleží nejvíc,“ pověděl DeBrincat, který se přehoupl přes hranici 30 branek v sezoně. „Tak nějak vypadá noční můra brankáře, na obou stranách. Dva body jsou nejdůležitější, ale uvědomujeme si, že takhle hrát nemůžeme, jestli chceme být úspěšní. Fanoušci dneska nemohli chtít víc a my to bereme,“ doplnil Cam Ward.

Chicago otočilo zápas s Devils a Kane překonal Mikitu

Cam Ward byl klíčovou postavu při vítězství Blackhawks nad New Jersey 5:2, když skvělými zákroky v první třetině udržel naděje domácích na bodový zisk a ve třetí části na svůj vynikající výkon navázal. Přesto se Devils dostali v 17. minutě po přesilovkové kombinaci do dvoubrankového náskoku. Jenže ještě před přestávkou snížil ve výhodě Kane a po návratu z kabiny vyrovnal pěknou ranou Caggiula. Vítězný gól zařídil z protiútoku střelou z první kapitán Toews a když Anisimov z dorážky v 54. minutě zvýšil, bylo hotovo. Patrick Kane protáhl svou bodovou šňůru a připsal si asistenci již v 15. utkání v řadě, čímž překonal klubový rekord Stana Mikity. Čtyřnásobný vítěz Stanleyho poháru Chris Kunitz nastoupil do 1000. zápasu v NHL. „Potěší to. Za ty roky jsem hrál se spoustu skvělých hokejistů a pokud jde o dnešní rekord, tak mám štěstí na hodně spoluhráčů, kteří moje přihrávky proměňují,“ vyjádřil se Kane. „Pro nás je důležité hrát po celých 60 minut, bez ohledu na skóre. Takže když se nám začátek nepovedl, ale dokázali jsme se dostat zpátky do zápasu, to ukazuje, že máme charakter,“ pověděl Brandon Saad, který v oslabení pečetil výhru na konečných 5:2.

Chicago ukončilo sérii porážek a zdolalo Pittsburgh 6:3

Blackhawks na domácím ledě přivítali Penguins a po výhře 6:3 se radují z prvního vítězství po osmi porážkách v řadě. Chicago po dlouhé době získalo v první třetině náskok, když na konci povedeného střídání čtvrtého útoku otřel čerstvě povolaný Dahlström svou střelu o Martinsena. Švédský obránce při svém prvním utkání v sezoně dostal hodně prostoru a během 22:34 zaznamenal tři střely, jeden hit a +2. Na Seabrookovu ránu sice odpověděl Rust a stejný hráč poté dvakrát vyrovnal, Hawks přesto zápas nakonec zvládli. V závěru druhé třetiny to sice nevypadalo moc šťastně, když si Rustovu přihrávku srazil do branky Seabrook, jenže brzy po přestávce uklidil Martinesovu přihrávku zblízka do sítě Krüger a na konečných 6:3 pečetili do prázdné Toews se Saadem. „Výhru už jsme strašně potřebovali. Bojovali jsme a je fajn, že se to povedlo,“ pověděl Krüger. „Často jsme si říkali, že musíme chytit začátek. Konečně se nám to podařilo, dali jsme první gól a pak už to šlo,“ dodal Martinsen. „Doufám, že teď to z nás spadne. Všichni chceme vyhrávat a bylo znát, jak jsme svázaní. S tím se hraje těžko, tak snad se teď můžeme odrazit a hrát víc uvolněně,“ vyjádřil se kouč Colliton. Doplněno: Jonathan Toews překonal hranici 700 bodů v NHL a Brent Seabrook svým 1037. zápasem za Blackhawks překonal na druhém místě Bobbyho Hulla.

Zemřel Ab McDonald

Ve věku 82 let zemřel bývalý útočník Ab McDonald, čtyřnásobný vítěz Stenleyho poháru, který pomohl Blackhawks k zisku titulu v roce 1961. McDonald se různou měrou podílel na třech pohárech Canadiens v letech 1958–1960 a po výměně do Chicaga si úspěch zopakoval i rok později. Za Blackhawks hrál čtyři sezony a celkem v NHL nastoupil do 762 zápasů, ve kterých nastřílel 182 gólů a přidal 248 asistencí. Ve 84 utkáních playoff zaznamenal 50 bodů (21+29). Kromě Montréalu a Chicaga působil McDonald také v Bostonu, Detroitu, Pittsburghu a St. Louis. Kariéru uzavřel dvěma roky ve Winnipegu v tehdejší WHA. Do paměti fanoušků Hawks se zapsal zejména produktivní spoluprací v útoku s Mikitou a Wharramem, jejichž formace si vysloužila přezdívku Scooter Line.

Stan Mikita (1940–2018)

Zemřel Stan Mikita

Blackhawks v úterý oznámili, že zemřel legendární útočník se slovenskými kořeny Stan Mikita. Rodák z obce Sokolče u Liptovského Mikuláše drží klubové rekordy v počtu odehraných zápasů (1394) a nasbíraných bodů (1467). V Chicagu strávil v letech 1959–1980 celou svou hráčskou kariéru, výrazně přispěl k zisku Stanleyho poháru v roce 1961 a získal celkem 8 velkých trofejí: dvakrát Hartovu pro nejužitečnějšího hráče soutěže, čtyřikrát Arta Rosse pro nejproduktivnějšího hokejistu a dvakrát Lady Byng pro nejslušnějšího hráče. Tím završil svou obdivuhodnou proměnu z často vylučovaného raubíře, do historie chicagského i světového hokeje se však Mikita zapsal i jinak, když se podílel na vytvoření zahnuté čepele a jako jeden z průkopníku začal nastupovat v helmě. Od roku 1984 je členem Hokejové síně slávy. Mikita se často objevoval na klubových akcích, kde bavil fanoušky svým vtipem a historkami, v posledních letech se ale potýkal s vážnou nemocí a na veřejnosti již nevystupoval. Bylo mu 78 let. ➜ Více

Historie

Chris Chelios

Chris Chelios se vrací, bude ambasadorem Blackhawks

Legendární obránce Chris Chelios se vrací do Chicaga a klub jej v pondělí jmenoval svým ambasadorem. Chelios před několika dny ukončil své působení v Detroitu a oznámil, že míří zpět domů, zejména aby byl blíž své nemocné matce. Téměř okamžitě se zapojí do organizace Blackhawks a klub bude reprezentovat již na sjezdu fanoušků o nadcházejícím víkendu. Chelios je ikonou amerického hokeje. Spojené státy reprezentoval už na olympiádě v roce 1984 v Sarajevu a později vyhrál Světový pohár a z domácí olympiády v Salt Lake City v roce 2002 si přivezl stříbro. Třikrát vybojoval Stanleyho pohár, jednou s Montréalem a dvakrát s Detroitem. V Chicagu strávil Chelios celá 90. léta, získal zde svou druhou a třetí Norrisovu trofej pro nejlepšího obránce soutěže, řada fanoušků na něj ale zanevřela, když si vynutil přestup do týmu největšího rivala z Detroitu. Zde nastupoval ještě dlouho po čtyřicítce a po krátkém angažmá v Atlantě se k Red Wings vrátil v roli poradce a později asistenta trenéra. Ve stejné úloze Chelios působil i u reprezentace USA na posledním MS. Do Hokejové síně slávy byl hokejista, který v NHL odehrál v součtu s playoff přes 1917 zápasů (z toho 729 za Blackhawks), uveden v roce 2013. „Pro několik generací hráčů a fanoušků se Chris Chelios nesmazatelně zapsal do historie Blackhawks. Je nám ctí jej přivítat zpátky doma v United Center v roli ambasadora,“ vyjádřil se majitel Rocky Wirtz. „Znamená to pro mě všechno, Chicago je můj domov a vrátit se sem do klubu je pro mě i mou rodinu něco jedinečného,“ uvedl v tiskové zprávě Chris Chelios.

Brent Seabrook s rodinou

Seabrook odehrál 1000. zápas, Sikura s Deliou debutovali

Letošní sezona sice mnoho pěkných momentů nenabídla, v noci na pátek ale měli hráči i fanoušci hned několik důvodů k radosti. V utkání s Winnipegem na první pohled o nic nešlo: Chicago je ze hry o playoff, zatímco Jets mají výraznou ztrátu na Nashville a náskok na třetí Minnesotu. Jenže událostí bylo tolik, že je složité vybrat ten nejdůležitější moment. Obránce Brent Seabrook nastoupil do svého 1000. zápasu a stal se teprve 5. hráčem v klubové historii, který dosáhl takového milníku a přitom působil pouze v Chicagu. Přestože v posledních letech podával slabší výkony, je Seabrook jednou z klíčových postav mužstva, které získalo tři Stanleyho poháry. K tomu přispěl nejen spoustou těžkých minut, ale z pozice lídra také řadou důležitých gólů. Fanoušci v United Center si neužili jen vzácný začátek, v utkání, které Hawks vyhráli 6:2, pořádně oslavili také první hvězdu zápasu, neznámého brankáře Scotta Fostera (36). Ten dochytal střetnutí místo zraněného Collina Deliy, který nastoupil ke svému debutu místo Forsberga, jenž se zranil před utkáním, a během 14 minut chytil všech 7 střel. Proti Winnipegu debutoval také Dylan Sikura, jeden z nejslibnějších útočníků Hawks, a hned si připsal dvě asistence. Poprvé bodoval i Ejdsell, který se Sikurou a DeBrincatem poskládal útok nováčků (dohromady 81 utkání v NHL). Doplněno: Hawks povolali Bérubého zpátky do hlavního týmu. Delia by měl být v pořádku, zatím ale není jasné, kdo dostane proti Coloradu přednost. Svůj debut v NHL by měl v Denveru prožít obránce Blake Hillman, který do Chicaga zamířil právě z místní university. ➜ Více

Patrick Kane

Blackhawks zvítězili popáté v řadě, Minnesotu porazili 4:1

Chicago porazilo Minnesotu 4:1, navázalo tak na předchozí tři domácí výhry a po návratu do United Center si připsalo další dva body. Po pěti zápasech bez výhry se naopak raduje z pátého vítězství v řadě. Wild se museli obejít bez zraněné jedničky Devana Dubnyka a druhý den po sobě proto vsadili na brankáře Alexe Stalocka. Ten sice předvedl velmi dobrý výkon, na dvě střely Patricka Kanea, kterému výtečně přihrávali Schmaltz s Oesterlem, však nestačil a když se na začátku třetí části šikovně trefil zblízka Ryan Hartman, měli už Blackhawks zápas pod kontrolou. Ve výborné formě se opět ukázal Corey Crawford, který se na výhře podílel 27 úspěšnými zákroky. Několikrát se vytáhl ve složitých situacích kolem svého brankoviště a překonal jej pouze ranou od modré Matt Dumba. Blackhawks nyní čeká šestizápasová šňůra venku a před vlastními fanoušky se znovu představí až 6. ledna proti Vegas. Doplněno: Patrick Kane nejprve vyrovnal a svou druhou trefou v utkání následně přeskočil Dennise Hulla na 5. místě v klubové tabulce nejlepších střelců. V základní části odehrál za Chicago 773 střetnutí, ve kterých nastřílel 299 branek.

Tommy Wingels otevírá skóre duelu

Hawks zdolali ve třetí třetině Arizonu a vítězí 3:1

Do Chicaga zavítali v neděli Coyotes, které čekal třetí zápas ve čtyřech dnech. V první části minul ve velké příležitosti DeBrincat a ve druhé třetině zvonila za Crawfordem tyčka, na góly a šance si ale museli diváci počkat do závěrečné dvacetiminutovky. V ní se hrál otevřený hokej s řadou šancí a k plnému bodovému zisku se nakonec dopracovali domácí. Crawford nejprve vychytal Goligoskiho, Stepan pokazil svůj brejk a neuspěl ani zblízka Domi. Na druhé straně se Wedgewood vytáhl při dorážce Hinostrozy, jenže na ránu Wingelse už nedosáhl. Šest minut před koncem uklidil Duclair přihrávku Goligoskiho skrz brankoviště, z vyrovnání se však Arizona neradovala dlouho, když se přesně k zadní tyčce trefil Anisimov. O chvíli později sebral Kane puk z hole Domiho, při přečíslení 2 na 1 našel Schmalze a Blackhawks už dohráli zápas v klidu s dvougólovým náskokem. „První třetina slušná, druhá byla slabá, ale ve třetí už to bylo hodně dobré. Začalo se nám dařit, přidali jsme na rychlosti. Vypadalo to, že se nám povedlo nastartovat,“ hodnotil kouč Joel Quenneville. „Chytal výborně. Několikrát jsme se dostali do nepříjemné situace, pár nepovedených střídání, ale podržel nás. Další výtečný výkon,“ chválil brankáře Crawforda Patrick Kane, který bodoval poprvé po čtyřech zápasech a posunul se na 5. místo v historickém bodování Blackhawks. „Je to pro mě ctí, být vedle takových skvělých hráčů. Měl jsem štěstí na spoluhráče a podporu trenérů a vedení. Snad to bude pokračovat a ještě (nějaké body) přidám,“ vyjádřil se Kane.