Jeremy Roenick byl uveden do Síně slávy

Bývalý vynikající útočník Jeremy Roenick byl v pondělí uveden do Hokejové síně slávy. Americký hokejista je spojený především s Chicagem, které si ho vybralo jako 8. celkově na draftu 1988, a za Blackhawks odehrál 8 produktivních sezon, během kterých nasbíral v 524 zápasech celkem 596 bodů (267+329), což mu nyní stačí na 11. místo v historickém bodování klubu. Později působil ve Phoenixu, Philadelphii a v kalifornských týmech Los Angeles a San José.

Přestože Roenick nikdy nezískal žádný velký titul nebo individuální trofej, jeho statistický profil je mimořádný: rodák z Bostonu nastoupil v NHL do 1363 utkání, ve kterých nastřílel 513 branek a na 703 přihrál. Ke 1216 bodům přidal 1463 trestných minut a dalších 122 bodů (53+69) nasbíral ve 154 zápasech playoff. V historických tabulkách je Roenick pátým nejproduktivnějším Američanem (před ním jsou Brett Hull, Mike Modano, Patrick Kane a Phil Housley) a jedním z pěti Američanů, kterým se podařilo překonal hranici 500 vstřelených gólů. Osmkrát se zúčastnil Utkání hvězd, z domácí Olympiády v Salt Lake City má stříbrnou medaili a v hlasování o Calderovu trofej pro nováčka roku 1990 skončil na třetím místě za vítězným Makarovem (tehdy 31letým) a Modanem.

Před výlukou, která zásadně zkrátila sezonu 1994–1995, Roenick třikrát v řadě překonal stobodovou hranici a s velkým odstupem táhl produktivitu svého týmu. Do NHL vstupoval jako výrazný talent, pod přísným trenérem Keenanem ale Roenick začal navíc hrát tvrdě do těla a pokud k tomu připočteme fakt, že do hry dával vždy spoustu emocí, ve svém vyjadřování si nebral žádné servítky a světla reflektorů si vyloženě užíval, není těžké pochopit, že byl u fanoušků velmi oblíbený.

S Chicagem se nicméně Roenick nerozešel úplně v dobrém, notoricky šetřivý majitel Bill Wirtz na jeho finanční požadavky neslyšel a svého elitního centra nechal vyměnit do Phoenixu za Alexeie Zhamnova (později mj. stříbrného medailistu z Nagana, který v Chicagu nasbíral celkem 424 bodů), Craiga Millse a volbu v 1. kole (Ty Jones). V Arizoně si pak nevedl špatně, na své předchozí výkony v dresu Blackhawks už však úplně nenavázal a po několika dalších angažmá ukončil v roce 2009 svou aktivní kariéru, která zahrnovala celkem 20 sezon. Vcelku podle očekávání poté naskočil do role televizního experta, ve které vydržel 10 let než byl pro svá necitlivá vyjádření odejit. Nyní se 54letý Roenick, skvělý hokejista, rychlý, šikovný, ostrý a s muškou kanonýra, dočkal pozvání do Síně slávy, do které spolu s ním v roce 2024 vstupují Pavel Datsyuk, Shea Weber, Natalie Darwitz, Krissy Wendell a funkcionáři David Poile s Colinem Campbellem. ➜ Více

Pětizápasový výjezd Hawks uzavřeli výhrou v Anaheimu 4:2

Během osmi dní sehráli Blackhawks pět zápasů na hřištích soupeřů a domů se vrací s 6 body. Po otočeném utkání v Los Angeles zavítali v neděli do Anaheimu, kde si postupně vypracovali tříbrankový náskok a zápas dotáhli do úspěšného konce. V brance Mrázka po delší době zaskočil Arvid Söderblom a znovu si nevedl vůbec špatně. Zatímco v loňské sezoně byly jeho výkony často velmi slabé, letos se do hry sice dostává sporadicky, ale chytá spolehlivě. Proti Ducks Söderblom pochytal 37 střel a poprvé jej překonal až v polovině třetí třetiny McGinn.

Connor Bedard sice opět neskóroval, tentokrát však připravil tři góly svým spoluhráčům. Skóre otevřel perfektní ranou z protiútoku obránce Isaak Phillips, který už v LA nahradil v sestavě chybujícího Brodieho a teď se radoval ze své druhé trefy v NHL. Dostál pak nedosáhl na dvě přesilovkové střely z voleje v podání Teräväinena a Jonese a Chicago tak šlo do třetí třetiny s pohodlným náskokem 3:0. Při závaru na brankovišti vrátil Hawks tříbrankové vedení produktivní Donato a gól McTavishe pár vteřin před koncem pouze určil konečné skóre 4:2 pro Chicago. Ryan Donato bodoval v každém z pěti zápasů na výjezdu a celkem zaznamenal 5+2.

„Vím, jakou tu mám práci, tak se jen soustředím na to, abych ji splnil. Neřekl bych, že jsem byl (po delší pauze) ztuhlý, ale samozřejmě je to jiné, když nenastupujete často. Nervózní jsem ale nebyl,“ podotkl brankář Söderblom. „Začátek nebyl z naší strany úplně ve skvělém tempu, ale určitě jsme ho nezaspali. Na počtu střel to tedy vidět nebylo, ale stejně si myslím, že jsme předvedli dobrý výkon na to, že jsme hráli i včera. Oslabení jsme zvládli výborně a stejně tak přesilovky,“ pochvaloval si trenér Luke Richardson.

Chicago otočilo zápas v LA a zvítězilo po nájezdech 4:3

Dvě třetiny se v sobotním utkání v Los Angeles zdálo, že se Blackhawks z předchozí porážky v San José nepoučili a výjezd do Kalifornie je skutečně zastihl ve slabé formě. Jenže do třetí části nastoupilo jiné mužstvo, Hawks se ve všech ohledech znatelně zlepšili a další vynikající výkon brankáře Mrázka (37 zákroků) nakonec přetavili ve vítězství. Kings vedli po dvou gólech Laferriera než ve 44. minutě snížil kapitán Foligno. Ten hraje v poslední zápasech na centru druhého útoku a ke své čtvrté trefě v sezoně se protáhl právě středem, kdy Kuempera překonal dorážkou své vlastní střely. O chvíli později proletěl obranou LA velmi dobře hrající Reichel a jeho akci zakončil přesnou ranou Smith.

V 52. minutě se sice po odrazu od zadního mantinelu trefil bývalý hráč Hawks Philipp Danault a vypadalo to, že domácí přeci jen zápas zvládnou, jenže v závěrečné powerplay Bertuzzi šikovně usměrnil přihrávku Donata a s trochou potřebného štěstí poslal utkání do prodloužení. V něm si dvě parádní příležitosti vypracoval Connor Bedard, o vítězi však musely rozhodnout nájezdy. V těch byli Hawks bez chyby, když Kuempera překonali jak Bedard s Teräväinenem, tak ve třetí sérii dokonale provedeným blafákem Donato. Víc jak polovinu zápasu Chicago tápalo, ale zlepšený výkon ve třetí třetině nakonec přinesl dva body.

„Takhle jsme si to nemalovali, ale výhru máme, přesně o tom jsme spolu mluvili,“ řekl kapitán Nick Foligno. „Určitě si uvědomujeme, že umíme a musíme hrát lépe, ale otočit takový zápas, to o našem týmu něco vypovídá. A upřímně, asi se ukázalo, že hokejoví bohové existují. V San José jsme si myslím zasloužili vyhrát, ale nepovedlo se to. Tady to zřejmě bylo naopak. Mám radost, protože ty body potřebujeme.“

„Ukázali jsme charakter a náš kapitán Nick Foligno šel příkladem. Nejdřív bitkou, ale i skvělým forčekingem a tím, že dal ten první gól,“ ocenil trenér Luke Richardson. „Začali jsme si rychleji přihrávat a zpřesnili hru. O druhé přestávce jsme to probírali, že to bylo vidět i v našich přesilovkách, kdy jsme puk často ztráceli a oni toho díky své rychlosti využívali. Zapracovali jsme na tom a když máte puk častěji na hokejkách, tak máte zároveň víc možností s ním něco udělat.“